Praha,
10.08.2009
Podnikání v celních službách a s chrtí elegancí
Ing.
Zdenek Grondol, ročník 1952, je předsedou představenstva akciové
společnosti Czech International, která se
zabývá hlavně zastupováním
právnických a fyzických osob v celním řízení, což se v dřívějšku nazývalo
poskytování celních služeb. Je také předsedou představenstva akciové
společnosti Greyhound Company, která
svými investicemi do nemovitostí
výrazně změnila horizont Prahy na 10. km dálnice D1 výstavbou logistického
terminálu, celního úřadu a dvou čerpacích stanic.
Kromě
toho je prezidentem České greyhound dostihové federace, která provozuje a
popularizuje dostihy chrtů v
ČR. V Praze žije od roku 2000.
Pane Grondole, hlavní náplní vašeho podnikání tvoří od roku 1991 celní
služby. Platí to stále?
Platí, celním službám se věnujeme možná ještě více než předtím, protože
firem, které se zabývaly tímto
předmětem činnosti, jak v České republice
tak v zahraničí, na trhu rapidně ubylo. Zůstaly jenom nejsilnější, které
se této činnosti chtěly i nadále věnovat a dokázaly přežít rok 2004, kdy
Česká republika vstoupila do Evropské
unie.
Kolik poboček máte v Praze?
Dvě.
Jednu v logistickém terminálu v Nupakách na 10. km dálnice D1 a druhou na
letišti v Ruzyni.
Jaká jsou úskalí této činnosti v současnosti?
Především ubylo zákazníků a tržby klesly řekněme na pětinu úrovně minulých
hospodářských výsledků.
Ale řekněme, že to jsou důsledky odstranění hranic v rámci EU. Odráží se
na tomto vývoji i krize? Ano.
Frekvence odbavování a množství odbavovaných zásilek byly mnohonásobně
vyšší než v současné době. Klesly
zhruba o polovinu, což platí i pro
zasilatelství, zejména pak pro kamionovou dopravu. Pokles je znatelný.
Vývoj
sledujeme úplně přesně podle vystavených celních prohlášení, intrastatu a uzavřených zasilatelských smluv.
Lze to nějak ovlivnit?
Myslím že nelze, protože dovozy a vývozy u našich současných klientů
stagnují. Pracujeme v oboru služeb čili
sloužíme podnikatelům nebo firmám,
které vyvážejí, dovážejí, předělávají, upravují nebo zušlechťují zboží
v Česku
či v zahraničí a potřebují vystavit celní dokumenty nebo zajistit
celní dluh, případně spotřební daň, pokud se jedná
o zboží, které podléhá
spotřební dani. Těchto firem nepřibývá, ba naopak znatelně cítíme jejich
úbytek.
Kudy by se měly podle vás ubírat snahy státu o zlepšení situace
podnikatelské sféry?
Dobré
je vše, co podpoří konjunkturu. Je v našem zájmu, aby podniky vyvážely a
dovážely co nejvíce. Specificky
bych ovšem zmínil soudnictví, které přímo
volá po zrychlení rozhodování a vymahatelnosti rozhodnutí. V našem
podnikání jde o rychlost a vymahatelnost finančních částek, které u
celních úřadů skládáme předem za naše
klienty a nebo se zaručujeme
celnímu úřadu za firmy v dobré víře, že firma své závazky vůči státu
uhradí.
Zastupujeme tisíce klientů, t.j. firem různé právní formy v České
republice i v zahraničí a častěji se stává že klient
své závazky neuhradí,
nezaplatí clo, a příslušné daně, včetně daně spotřební. V takových
případech hradíme jeho
dluhy my, jako ručitelé. Vedeme spoustu správních,
exekučních a soudních řízení, kde se snažíme na klientech
vymoci své
vlastní zdroje. Veškerá řízení jsou z různých důvodů zdlouhavá a
samozřejmě nebaví nás vést spory
a domáhat se svých práv mnohdy až deset
let.
Můžete přiblížit příčiny sporů, které vedete?
Při
zastupování v celním řízení – i když je s klientem vzájemná smlouva dobře
uzavřená – je to hra vabank, vždy
tu existuje obrovské riziko. Klient se
sice zaručí, že své závazky vyrovná, ale nakonec se tak z různých důvodů
ne vždy stane. Například druhotná platební neschopnost klienta, nebo někdy
i prvotní úmysl poškodit ručitele. Pak
přicházejí problémy dlužníků -
konkurzy, exekutoři. Aktivně se domáháme dlužných částek či alikvotních
podílů,
kde něco z majetku dlužníka ještě zbylo. V současné době je
situace čím dál tím horší. Proti takovým rizikům
jsme pojištěni, ale
platíme vysoké pojistné.
Vlastníte jednu společnost na Slovensku a máte už tedy i zkušenosti se
zavedením eura. V této
souvislosti – jaký je váš názor na zavedení eura
v Česku?
Jsem
předsedou představenstva firmy Slovak Intercargo a také třetinovým
vlastníkem. Když mi po prvé přišly
ekonomické výkazy ze Slovenska, tak
jsem se v nich vůbec neorientoval a telefonoval jsem manažerům, co se
děje, že tak klesly tržby. Neuvědomil jsem si, že tam je už euro a že
v této měně jsou už také všechny
ekonomické výkazy. Takže přepočítávání
nám trochu zkomplikovalo život a myslet v eurech jsem se ještě
nenaučil.
Pokud jde o naše podnikání, odhaduji, že po zavedení eura v ČR by se pro
nás ekonomicky nic
nezměnilo. Mám na mysli celní služby. V obecné rovině
jsem přesvědčen, že termín zavedení eura by měl být
stanoven co nejdříve.
Vaše firma je i častým sponzorem různých akcií. V jaké oblasti?
Všechny naše firmy "holdingu CZECH", kam spadá i slovenská firma,
sponzorují a jsou přátelské k potřebným, i
když jsme se do soutěže TOP
Filantrop nepřihlásili. Sponzorujeme výtvarné umění, populární hudbu,
dostihový
sport chrtů i ústav handikapovaných dětí. Mou kancelář zdobí
vydražené obrazy různých umělců, kdy výtěžek z
dražeb šel na dobročinné
účely. Jedním z účelů např. byla podpora pozůstalých z požáru newyorských
dvojčat.
Dále mohu uvést multimediální projekty Olza a Vichry nebo
pražskou galerii Miro, se kterou spolupracujeme už
dlouhodobě. Tato
galerie organizuje každoročně maratón - běh za uměním Miroton. Je to
specifická akce, kdy
účastníci běží Petřínem v tričkách s logy našich
firem a zejména s greyhoundem na hrudi. Greyhound je
spojovacím článkem
podpory umění a dostihového sportu, protože dle mého soudu jsou chrti greyhoundi
umělecká díla přírody.
Před krátkým časem jste se pustili do realizace zajímavého podnikatelského
záměru, stadionu v Praze 5
u Plzeňské ulice, jehož součástí bude i chrtí
dostihová dráha. V jakém stadiu se projekt nachází?
Bylo
vydáno stavební povolení a už také stavíme, i když práce nejsou zatím
příliš vidět. V současnosti pracujeme
na inženýrských sítích a samotnou
stavbu zahájíme asi v příštím měsíci. Nevím ještě, kdo se stane
dodavatelem
této stavby, protože výběrové řízení se uskuteční koncem
srpna.
Kdy předpokládáte otevření stadionu?
Stavbu zamýšlíme kolaudovat v září příštího roku.
Co
všechno tam návštěvníci najdou?
Především tam budou sportoviště pro mládež. Dvě fotbalová hřiště, dráha
pro milovníky kolečkových bruslí,
běžecký ovál a a kromě toho ještě
závodní dráha pro chrty.
Pracujete na tomto záměru společně s Prahou 5 anebo jaké jsou vlastně
podmínky stavby?
Podmínky stanovil magistrát hlavního města Prahy, ale stanoviska
ovlivňovala zejména Praha 5, protože stavíme
na jejím území. Stavebním
jádrem projektu je poměrně velká budova, která bude obsahovat venkovní
krytou
tribunu a vnitřní klimatizované restaurace s výhledem na
sportoviště.
Jedna z restaurací bude určena pro celodenní stravování sportovců a
diváků, mimo akce pak bude sloužit i
motoristům cestujícím po Plzeňské
ulici. Nechybějí zde i dvě patra podzemních garáží se 170 parkovacími
místy.
Nebudujeme tedy malé hřiště, ale řádný sportovní stadion pro široké
využití.
A
investiční náklady?
Předpokládáme, že se budou pohybovat okolo čtvrt miliardy korun.
Nebojíte se o návratnost?
Myslím, že návratnost vložených investic bude malá a jistě dlouhodobá.
Když jsme se jednou do toho projektu
pustili, tak jej musíme dokončit.
V případě, že by náš záměr nebyl rentabilní, budeme hledat dalšího
investora, který by rentabilitu pozitivně ovlivnil.
Zájem o tuto investici
projevily již nyní společnosti ze zahraničí.
Předpokládám, že ani tak se nevyhnete bankovním úvěrům.
Bankovní úvěry neradi čerpáme. Chceme stavět z vlastních disponibilních
zdrojů.
Proč? Nepotřebujete úvěr anebo se obáváte zpřísněných podmínek
poskytování?
Banky
nám poskytují úvěry rády, protože jsme jejími dobrými klienty a vždy jsme
jimi byli. Bankovní manageři
kolem nás krouží, aby nám půjčky na výstavbu
poskytli. Při dnešních úrokových sazbách jsou to dobré nabídky,
ale chtěli
bychom si vystačit s vlastním kapitálem.
Myslíte si, že chrtí dráha bude dostatečně využita, tedy že pražská
veřejnost bude zvědavá na závody?
O
využití sportovního komplexu, tedy i o využití chrtí dráhy, se neobávám. V
okolí bydlí zhruba 100 000 až
200 000 lidí, stadion je obklopen obytními
čtvrtěmi, vilovou zástavbou, golfovým hřištěm, turistickým campingem,
snad projekt vyjde. Ale jisté je, že v našem záměru je i kus podnikatelského
rizika. Na druhé straně budujeme
něco nového, co tu ještě není.
Počítáte se zájmem podnikatelů?
Ano, počítáme. Nyní však se budu vyjadřovat z pozice prezidenta České
greyhound dostihové federace, nikoli z
pozice investora. Už
nyní máme spoustu poptávek, abychom pro konkrétní podnik zorganizovali
firemní sportovní
dny doplněné o dostihy chrtů. Mnozí již znají úroveň
našich akcí
na dostihové dráze v Praskačce u Hradce
Králové.
Spolupracujeme s umělci,
textaři, malíři, fotografy, kteří se našich akcí zúčastňují. Naše akce
jsou kombinací
dostihů a uměleckých produkcí. V tomto podání se tedy o
zájem nebojíme.
Myslíte i na turisty?
Další
část klientely budou patrně tvořit cestovní kanceláře, které sem dovážejí
návštěvníky z Irska a Velké Británie.
Turisté ze zemí ostrovní Evropy jsou
na dostihy zvyklí, je to v jejich zemích tradiční sport. Již teď se občas
stane,
že nám volá ta či ona cestovní kancelář, že její klienti se chtějí
na naše sportoviště do Prahy podívat. Plete je naše
přesvědčivá animace
sportoviště na našich webových stránkách, neboť v animaci vypadá stadion
jako skutečný,
takže k nám chtějí přijít a žádají o rezervaci míst v
restauraci pro 40, 50 hostů, což je počet zhruba jednoho
zájezdového
autobusu.
Udělují se při dostizích v ČR i nějaké ceny? Funguje sázení?
Ale ano, i když s Velkou Británií, Irskem, Austrálií a
Amerikou se to nedá porovnat, protože chrtů je zde málo.
Tam se chovají tisíce a tisíce chrtů,
až pak vzniká problém s jejich nadbytečností, kdežto u nás je jich
podstav.
Takže tuto zemi asi nedohoníme. Ceny jsou věcné i finanční, avšak
finanční výše je spíše symbolická. V Česku
se neběhá a nikdy nebude běhat
o miliony - kdo by je taky dával? Pokud jde o sázení na dostihy v Česku,
to
zatím nefunguje. Avšak zájem o sázení, tak jako na jakýkoli jiný sport,
tu je.
Jak vidíte svoji podnikatelskou budoucnost?
V celních službách je možnost naší případné expanze minimální. Snažíme
získávat stále nové a nové klienty,
zúčastňujeme se výběrových řízení u
nadnárodních společností, například na dovozy ucelených technologických
zařízení pro české podniky. Na druhé straně nelze ani předpokládat příchod
nových firem do této branže, takže
vycházím z toho, že si udržíme
dosavadní postavení. V každém případě se však já i lidé kolem mimořádně
těšíme na nové úkoly v souvislosti se sportovním areálem v Praze 5.
Děkujeme za rozhovor
|
